Spánek patří mezi základní a přirozené fyziologické potřeby. Jde o útlum fyzického i duševního napětí, za nepřítomnosti plného vědomí. Jeho délka a kvalita je naprosto nezbytnou součástí regenerace organismu, ovlivňující jeho správnou funkci.

Průměrná délka spánku by se měla pohybovat mezi 7 až 8,5 hodinami, je to však velmi individuální. Za optimální spánek můžeme považovat takový, který přináší dostatek odpočinku a obnovy fyzických i psychických sil. Pokud se člověk probouzí svěží a plný energie do dalšího dne, může si s klidným svědomím říct, že se dobře vyspal.

Čas spánku je řízen střídáním dne a noci (tzv. cirkadiánními hodinami), kdy den lze považovat za aktivní a noc za pasivní část pravidelného cyklu. Tyto biologické hodiny jsou řízeny hypothalamem. Je to malá část mozku nad hypofýzou, která je ovlivňována vnímáním světla a tmy (spojení mezi sítnicí oka a hypothalamu) a hladinou adenosinu a melatoninu. První z nich je látkou, která vzniká spotřebováváním energie a přirozeně se zvyšuje během dne. Melatonin je chemická látka, která je tělu vlastní, je závislá na střídání světla a tmy a podílí se na regulaci celoročního rytmu (význam hlavně u zvířat). Působí mimořádně antioxidativně. Hlavní místo tvorby melatoninu je v šišince. Za působení světla se snižuje, ve tmě naopak vzrůstá. S postupem věku jeho produkce klesá. Melatonin  je důležitým regulátorem spánku.

Spánek probíhá ve třech funkčních fázích:

• Bdění je vlastně přípravnou fází, fází usínání. Organismus se uvolňuje a se zavřenými víčky očekává spánek. Je to důležitá fáze, která může ovlivnit kvalitu spánku. Během spánku většinou nastává několik fází bdění, kdy se na okamžik člověk probouzí a opět usíná. V této fázi je přítomno vědomí.
• REM je anglická zkratka, která v překladu znamená rychlé pohyby očí. Je to pojmenováno podle charakteristického mihotavého pohybu očí během této fáze. Kromě toho se vyznačuje sníženým svalovým napětím, špatnou termoregulací, nepravidelnou srdeční činností a dýcháním. REM fáze trvá zhruba okolo hodiny a opakuje se během spánku 3 až 4 krát, představuje tak 20- 25% celkové délky spánku Připomíná paradoxně probouzení, v této fázi se zdá většina snů.Má význam pro utváření procedurální paměti (osvojování si postupů), prostorové paměti a konečně pro pročištění paměti (selekci podnětů během dne dle významu)
• NREM spánek je charakteristický vyšším svalovým napětím (někdy se dostavují mimovolné pohyby), oči jsou v klidu, snění zřídkavé a slabé. NREM spánek se dělí na 4 podfáze:

1. 1. NREM 1 - počátek usínání, pomalé pohyby očí, částečné vědomí (zřídka halucinace), záškuby končetin (někdy syndrom neklidných nohou). Je to podfáze lehkého spánku
2. 2. NREM 2 - snížení svalového napětí, ztráta vědomí. Tato podfáze je brána také jako lehký spánek a představuje 40-45% celkové délky spánku.
3. 3. NREM 3 - úvod do hlubokého spánku (tzv. SWS), je to vlastně předpokoj následující podfáze. Někdy se objevuje pocení, náměsíčnost, noční děs, mluvení ze spánku.
4. 4. NREM 4 – hluboký spánek, obtížné probuzení. Dochází k upevňování paměti na data a události (tzv. deklarativní paměti).